Jak často kalibrovat měřidla?

Pravděpodobně nejčastější metrologická otázka, na kterou nelze univerzálně odpovědět. Pojďme si to proto v tomto článku trochu objasnit. Začněme trochou teorie.

Co je to kalibrace?

Existuje několik složitých definic, ale stručně a jasně je kalibrace porovnání naměřené hodnoty kalibrovaného přístroje se skutečnou hodnotou, tedy hodnotou, kterou vidíme na přesném měřicím přístroji (Etalonu).

Proč je potřebné kalibrovat měřicí přístroje?

V první řadě zejména proto, aby byla zaručena přesnost měření. Přesnost měření musí být prokazatelná, aby naměřené hodnoty, respektive výsledky měření, byly přijatelné a akceptovatelné. Avšak povinnost kalibrovat měřidla, která nespadají do kategorie stanovených měřidel, vyplývá i ze zákona o metrologii č. 505/1990 Sb jak je to uvedeno v paragrafu 11:

Jaké je to stanovené měřidlo?

Tento pojem definuje zákon o metrologii v paragrafu 3 jako měřidlo, jehož používání souvisí s platbami ( tj. v závazkových vztazích, například při prodeji a nájmu), při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy, pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu životního prostředí, pro bezpečnost při práci, nebo při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.

Druhy stanovených měřidel jsou uvedeny v příloze  vyhlášky č. 345/2002  Všechna měřidla uvedená v této příloze musí být ověřena, to znamená, že podléhají povinné metrologické kontrole, a tedy musí mít ověřovací značku od autorizované osoby, např. od ČMI.

Ostatní měřidla, která nejsou na seznamu stanovených měřidel, ale měření se uskutečňuje podle zvláštních předpisů, se zařazují do kategorie pracovních měřidel. Příkladem takových měřidel jsou např. kalibrované teploměry.

U pracovních měřidel není kalibrační interval dán zákonem, ale určuje si ho uživatel sám. Z našich zkušeností právě tato „volnost” vnáší do této problematiky chaos a uživatel měřidla neví, na základě čeho si má kalibrační interval určit. No a teď se konečně dostáváme k podstatě tohoto článku:

Jak často kalibrovat měřidla?

Jak již bylo zmíněno výše, zákon o metrologii interval kalibrace nedefinuje, proto musí být určen samotným uživatelem měřidla.

Na základě čeho určit interval kalibrace?

Podle doporučení výrobce měřidla.

Výrobci nejlépe znají specifika svých měřidel, proto jejich doporučení na frekvenci kalibrace lze považovat za směrodatné. Tato informace je obvykle uvedena v návodu k měřidlu.

Podle doporučení kalibračního laboratoře.

Kalibrační laboratoře mají dostatek relevantních informací z kalibrací stejných nebo podobných typů měřidel nebo se odvolávají na technické normy, a to mezinárodní (ISO, ASTM), státní (ČSN) nebo jiné specifické normy (např. vojenská MIL-STD)

Stanovení intervalu na základě výpočtu.

Velmi dobrou pomůckou je postup na základě výpočtu z normy  ČSN EN ISO 10012. Základem je vzorec K=X.Y+U.V , přičemž X je denní nasazení, Y je opotřebení, U je prostředí a V je citlivost.

 

Tabulka 1. – pomůcka pro výpočet

Denní nasazení (X)	Opotřebování (Y)	Prostředí (U)	Citlivost (V)
X=1 (pokud ≤ 1)	Y=1 (pokud minimálně)	U=1 (laboratoř)	V=1 (robustní)
X=2 (pokud ≤ 20)	Y=2 (pokud normálně)	U=2 (výroba)	V=2 (normální)
X=3 (pokud > 20)	Y=3 (pokud vysoké)	U=3 (vnější)	V=3 (vysoká)

 

Tabulka 2. – kalibrační faktor

K=X.Y+U.V

Kalibrační faktor (K)	Interval rekalibrace
2	96 měsíců
3-4	48 měsíců
5-7	24 měsíců
8-10	12 měsíců
11-15	6 měsíců
16-18	3 měsíců

 

Pro zjednodušení výpočtu jsme pro vás připravili tuto jednoduchou a užitečnou automatickou kalkulačku:

» » » AUTOMATICKÝ VÝPOČET KALIBRACE MĚŘIDLA « « «

V jakých situacích je tedy potřebné rekalibrovat měřidlo?

1. Pokud vypršel interval standardní kalibrace.
2. Pokud nastala tzv. kritická událost, tj. situace, po které je ohrožena věrohodnost měření, např. pád, přetížení, přepětí v síti a pod.
3. V případě poruchy nebo jakéhokoliv servisního zásahu do měřidla.

Proč kalibrace nejsou vyhozené peníze?

Protože používání nekalibrovaných měřidel s sebou nese mnohem větší riziko a s tím spojené možné další náklady na případné:

Sankce od inspekčních orgánů

Již zmíněný paragraf 11 ze zákona o metrologii 505/1990 Sb.

Ohrožení zdraví

V případě nekalibrovaných teploměrů nedodržení HACCP plánu a ohrožení konzumenta nevhodnou přípravou podávaného jídla.

Ohrožení bezpečnosti

Součástka s nevhodným rozměrem se může chovat ve finálním produktu nepředvídatelně.

Opakované měření

V případě neshody z důvodu použití nekalibrovaného měřidla je potřebné výrobky opakovaně přeměřit již kalibrovaným měřidlem.

Stahování produktů od zákazníků, tzv. „recall”

Např. v roce 2015 Ford stahoval vozidla na americkém trhu z důvodu nesprávného rozměru ložiska kola
(zdroj NHTSA)

Automatický výpočet kalibrace měřidla